(Hesse! Hesse!)
Hermann Hesse: Stepní vlk
"Měš'táctví", jakožto stále existující stav lidstva, není nic jiného než pokus o vyrovnání, než snaha o vyrovnaný střed mezi bezpočetnými extrémy a protikladnými dvojicemi lidského chování. Vezmeme-li jako příklad nějakou takovou dvojici protikladů, třebas světce a zpustlíka, stane se naše přirovnání ihned srozumitelným. Člověk má možnost zcela a naprosto se oddat duchu, oddat se pokusu přiblížit se božskosti, ideálu světce. Má však i zcela obráceně možnost oddat se zcela pudům, žádostem svých smyslů a veškeré své snažení zaměřit na získání chvilkové rozkoše. Jedna cesta vede ke světci, mučedníku ducha, k odevzdání se Bohu. Druhá cesta vede k tomu být zhýralcem, mučit se pudy, oddat se zániku. A mezi oběma cestami se v umírněném středu pokouší žít měsťák. Nikdy se nebude obětovat, nikdy se neoddá rozkoším ani askezím, nebude nikdy mučedníkem, nikdy se nepodvolí zkáze. Chce sice sloužit Bohu, ale i rozkoši, chce být počestný, ale také trochu se na Zemi pěkně pohodlně pomět. Zkrátka se pokouší usadit uprostřed mezi extrémy, v mírném a neškodném pásmu bez prudkých vichřic a bouří a také se mu to daří, jenže na úkor oné životní a citové intenzity, kterou skýtá život zaměřený na bezvýhradnost a exrémy. Intenzivně žít se dá jen na úkor svého já. Za cenu intenzity tedy dosahuje záchovy a jistoty, místo posedlosti Bohem sklízí klid svědomí, místo rozkoše pohodu, místo smrtelného žáru příjemnou teplotu. Měšťák je tedy bytostně stvoření s chabou životní hybnou silou, stvoření úzkostlivé, bojící se sebeobětování, snadno obětovatelné. Na místo moci dosadilo raději většinu, na místo odpovědnosti hlasování.
Je jasné, že tato chabá a bojácná stvoření, i kdyby existovala v kdovíjakém počtu, nemohou vzhledem k svým vlastnostem mít jinou roli než stáda ovcí mezi volně se toulajícími vlky. Naprostá většina intelektuálů a lidí umělecky založený patří k typu vlka. Jen ti nejsilnější z nich prorazí ovzduší měšťácké Země a dosáhnou všehomíra, všichni ostatní rezignují nebo uzavírají kompromisy.
přispěla: Veris
Žádné komentáře:
Okomentovat