Slepá láska matky k dítěti, hloupá, slepá pýcha namyšleného otce na jeho synáčka, slepé, bezuzdné dychtění mladé, marnivé ženy po špercích a obdivných pohledech můžů - všechny tyto pudy, všechna tato dětinství, všechny tyto prosté, pošetilé, ale nesmírně silné, životaschopné, silně se prosazující pudy a žádostivosti nebyly pro Siddhárthu teď už dětinstvím, viděl, jak lidé pro ně žijí, jak se kvůli nim nekonečně snaží, podnikají cesty, vedou války, nekonečně trpí, nekonečně snášejí, a dokázal je za to milovat, viděl život, živoucí a nezničitelný, brahma v každé jejích vášni, v každém jejich činu.Hodní lásky a obdivu byli tito lidé ve své slepé věrnosti, ve své slepé síle a houževnatosti. Nic jim nechybělo, nic neměl Siddhártha vědoucí a přemýšlející oproti nim navíc, až na jednu jedinou drobnost, jednu jedinou malinkou věcičku: uvědomnění, pochopení jednoty veškerého života.
poslala: M.
