čtvrtek 9. září 2010

#5 Gary Snyder: Lázeň

Gary Snyder: Lázeň
Myju Kaie v sauně
Petrolejka svítí
    venku na bedně na úrovni přízemního okna
ozařuje hranu železných kamen a
    necky na dřevěné desce
Na hromadě kamenů prskají kapky vody
    a vzduch je plný páry
Kai stojí v teplé vodě
s mýdlem na hladkých stehnech a na bříšku
    „Gary, vlasy mi nemydli!“
- oči rozšířené strachem –
     ruka bloudí
    v kružnicích a křivkách po jeho těle
    až do rozkroku
a mydlí ho – lechtá ho na šourku a prdýlce
    penis se mu zakřiví a ztvrdne
    když mu stáhnu předkožku, abych mu ho umyl
směje se, vyskočí a vrhne se mi kolem krku
    jsem také nahý, dřepím na bobku
                    je tohle naše tělo?


Supíme a potíme se v páře z rozpálených kamen a syčících kamenů
     poléváme se vodou z cedrového vědra
     v mihotavém světle petrolejky – vítr v sosnách
    z lesů na hřebenech noční Sierry –
Vchází Masa a svěží studený vzduch
     vtrhne do dveří
     hluboký sladký dech
Klekne si a lehce ho sevře a donutí ho sklonit hlavu
     vlasy jí úplně zakryjí jedno
     rameno, ňadro a polovinu břicha
a zkušeně myje Kaiovi vlasy
     ten vyvádí jak šílený řve –
    Tělo mé ženy, něžná linka páteře
     vnořím zezadu svou dlaň mezi stehna
     položím jí na její vyklenutou vulvu a sevřu ji
     mýdlové lechtání ohnutá ruka
Brány Bázně
     které odkrývají skrytý svět dvojitých zrcadel
     lůn v lůnech, v kruzích
     který začíná v hudbě
                         je tohle naše tělo?



Kaiův malý šourek takřka se dotýkající rozkroku
     dosud skrývá sémě, které v něj přešlo z nás
v proudech, které se vzdouvaly se stejnou radostí a silou
     jako později u kojící Masy
     když si hrál s jejími prsy
nebo ve mně v ni
nebo v něm, z ní se vynořujícím
                            tohle je naše tělo:



Čistí a opláchnutí se dál potíme natažení
     na sekvojových lavicích, srdce nám tiše buší
do hučení v kamnech
     vůně cedru

Obrátíme se na druhý bok
     klevetivé šeptání trav
     hovory pálených polen
Přemýšlíme, jestli Gen ještě spí, jak ho přenést sem
     a taky ho vykoupat –
Kluci, kteří milují svou matku,
     která miluje muže, která předá
     své syny jiným ženám;



Mrak na obloze. Užvaněné borovice.
     potůček bublající v bažinaté louce

     tohle je naše tělo.


Oheň v kamnech a na nich vroucí voda
Povzdychneme a slézáme z lavic
     balíme děti, vycházíme ven

do černé noci & pod všechny ty hvězdy.

Studenou vodou si chrstneme na záda a na stehna
a vejdeme do domu – stoupneme si ke krbu, páří se z nás
Kai dovádí na ovčí kůži
Gen stojí, přidržuje se a křičí

„Ba! ba! ba! ba!“

Tohle je naše tělo. Sedáme si se zkříženýma nohama
     u plamenů, pijeme ledovou vodu
     objímáme děti, líbeme je na pupík

Smějeme se na Velké zemi

Vyšli jsme z lázně.


ze sbírky: Tahle báseň je pro medvěda
přispěla: Dana Faltusová


4 komentáře:

  1. nuže - abych pravdu řekla, na tenhle blog jsem se dostala, když mi přišla kdysi dávno odkazem "reklama". Takové blogy zpravidla hned zavrhuji, ale tohle mne vážně oslovilo. Líbí se mi ten nápad. Taky já něčím přispěju, takových útržků mám hodně. Doufám, že se to tu pěkně rozroste.
    seeya, literární maniaci!

    OdpovědětVymazat
  2. tohle je prostě....hard-hitting, v dobrém slova smyslu

    OdpovědětVymazat
  3. vůbec mě nepřekvapuje, že toto přispěla Dana Faltusová. :)

    OdpovědětVymazat
  4. d_já nechci být předvídatelná! :)

    OdpovědětVymazat