neděle 18. prosince 2011

63# J. M. Coetzee - Život a doba Michaela K.

O tom, jak postižený syn pomáhá své nemocné matce utéct před občanskou válkou z Kapského města do vesnice, kde se narodila.

Mořil se celé odpoledne a do večera se mu listem pilky na železo podařilo vyříznout na obou koncích tyče závit, kolem něhož mohl obtočit trsy coulových podložek. Jakmile se kola nasadila na tyč mezi podložky, stačilo jenom okolo tyče navíjet kličku po kličce drát, aby se podložky neustále dotýkaly kol, a problém byl vyřešen. Tu noc skoro nejedl a nespal, byl jako na trní, aby dílo zdárně dokončil. Ráno rozebral sedátko ze starého vozíku a vyrobil úzkou bedýnku s třemi bočnicemi a dvěma dlouhými rukojeťmi a přidrátoval ji nad nápravu. A tak mu před očima vyrostla sražená rikša, která i přes svoji chatrnou konstrukci unese jeho matku; a ještě ten večer, když studený severozápadní vítr zahnal všechny na promenádě, kromě těch nejotužilejších, pod střechu, mohl opět matku, zachumlanou v kabátě, vyvézt na projížďku po nábřeží, která jí vykouzlila úsměv na rtech.

Poslal: Ondřej

úterý 13. prosince 2011

62# Bohuslav Reynek - Rybí šupiny

Žebř Jákobův

Trpíš-li a máš-li za to, že toho je příliš, uchop svoje srdce, stiskni je, aby na chvíli nekřičelo, a potom pohleď a pomni: na Golgotě strmí žebř Jákobův, to jest kříž, a na něm je Pán, kterého tam zdvihli, a výše nemůže sám ani o píď, a daleko jest odtud Království, kam se mu Otec skryl s bezmeznou ironií. Nijak se nevznáší v lehkosti ducha, ale je tažen k zemi, až mu to rány trhá, visí jako bezduché maso a nic mu nezbývá, ačkoli je Bůh, než aby jej mrtva složili na zem a pohřbili do země a potom aby prošel peklem, než bude vzkříšen a oslaven, než vstoupí na Otcovu pravici. - Nestrachuj se tedy na svém žebři, drží tě hřeby bolesti, abys nespadl nevčas ani nevčas nevzletěl; táhne-li tě země, je to dobré, má právo na tvoje tělo a její krev je lázní na obmytí z pyšných úšklebků Luciferových, které se odrazily v Evině tváři, když poslechla hada, a které dědíme a roztahujeme.

Díky tomuhle příspěvku jsem se dala do čtení Reynka a můžu jen poděkovat - tenhle úryvek mi dodal sílu. Děkuju.
Drazí čtenáři, posílejte! :)

neděle 4. prosince 2011

61# Marek Šindelka - Chyba

Je zvláštní, že člověk nevydrží nespat. Rychleji než hladem může zemřít přílišnou bdělostí. Pokud se tělu dlouho nedostává snů, umírá. Pokud je mysl příliš dlouho racionální, umírá. Prožitek ve snu není o nic méně skutečný než prožitek v bdělém stavu. Smysly fungují stejně v obou případech, všechny chutě, doteky, pachy a ostatní vjemy jsou ve snu plnohodnotné. V bdělém stavu nerozumíme logice snu a ve snu neplatí zákonitosti a pravidla bdělého stavu. Stejně jako si často nemůžeme jasně a přesně vzpomenout na většinu událostí ze sna, tak ve spánku si pamatujeme jen málo z času, kdy nespíme. Jsou to dva světy, v nichž žije naše tělo. Vlastně jen mozek a smysly. Dva světy navzájem propojené křehkou spojnicí naší paměti, která kvůli své omezenosti funguje zároveň jako jejich nejostřejší předěl.

Poslala: Dagmar