Ve pustém parku, ve vlhké trávě
dva stíny mihly se právě.
Zrak mrtvý, rty svadlé jen dýší,
řeč jejich sotva kdo slyší.
Ve pustém parku, ve vlhké trávě,
duch s duchem vzpomíná právě:
— Víš,, srdce plálo nám vzňato?
— Proč měl bych vzpomínat na to?
— Zda zříš mne posud v svém snění?
Zda tušíš mne?
— Co bylo, není!
— Sny naše a přání zbožná?
A štěstí, polibky?
— Možná!
— Ten azur, ty hvězdy jak plály!
Ta naděj! — V noc prchla a v dáli.
Tak planým ovsem jdou v tiši.
Noc pouze hovor jich slyší.
přispěl: Pan Rimbaud
překlad: Jaroslav Vrchlický
dva stíny mihly se právě.
Zrak mrtvý, rty svadlé jen dýší,
řeč jejich sotva kdo slyší.
Ve pustém parku, ve vlhké trávě,
duch s duchem vzpomíná právě:
— Víš,, srdce plálo nám vzňato?
— Proč měl bych vzpomínat na to?
— Zda zříš mne posud v svém snění?
Zda tušíš mne?
— Co bylo, není!
— Sny naše a přání zbožná?
A štěstí, polibky?
— Možná!
— Ten azur, ty hvězdy jak plály!
Ta naděj! — V noc prchla a v dáli.
Tak planým ovsem jdou v tiši.
Noc pouze hovor jich slyší.
překlad: Jaroslav Vrchlický
Je podzim!
OdpovědětVymazatZa tohle jsem vážně ráda.
V pátek jsem si koupila v antikvariátu za dvacku Život J.A.Rimbaudao od Štýrskýho. Koho tahle slavná dvojice zajímá, tak doporučuju. I když přeskakuju stránky, aby se už ti dva konečně setkali: )
ať mi ten veleslavný pan překladatel odpustí, ale 'Ve pustém parku' je fakt hrůza.
OdpovědětVymazat