Natálie Kocábová: Někdo je v domě
OMLOUVÁM SE
Omluvám se, že tohle píšu
Omluvám se, že tohle musíte číst
Omluvám se, že podle mýho Bůh fetoval
Omluvám se, že to tak není
Omluvám se, že si občas ujedu
Omluvám se, že si neujíždím každej den
Omluvám se, že dneska sežeru celej nákup
Omluvám se, že ho budu zvracet
Že tak hrozně zevluju
Že nikdy nic nestihnu
A že jsem sprostá
A že láska je hurva (jedenáctý přikázání)
Tak za to všechno se omlouvám
Že jsem paranoidní hypochondr
Že fuckuju všechno, co mě baví
Že už nevim, za co se dál omlouvat,
Tak za to
Se vám omlouvám
ZY MĚ UMÍŠ!
Zy mě umíš, miláčku
Hraješ mě líp než mariáš
Dali ti ke mně příručku
A ty si libuješ
Stala se ze mě zábava
V úzkém volném čase
Pak mě mastíš
Líp než bridge
Ty mě umíš, miláčku
Za to tě uctívám!
TŘICÁTEJ DEN
Je to třicátej den
O tý chvíle
Co se nacházim ve stavu smrti
S přelepenou pusou
Na zemi v šatně
Nikdo nepřijde...
A proč?
Jelikož to potrvá dlouho
Než zmonitorujou
Že tu někdo přestal mluvit
To neva...
Konečně budu mít dost času
Dozvědět se o sobě více...
poslala: Dennie
Žádné komentáře:
Okomentovat