Dnes, 7. srpna 1930, kolem 10. hodiny ranní, mi po dlouhé mučivé noci náhle spadly klapky z očí, a tak už teď vím, co je ve skutečnosti smyslem všeho bytí.
Neměli bychom pomocí jógy měni sami sebe, ale měli bychom jaksi vytvářet Boha. Po křesťansku řečeno: "Nemáme Krista následovat, máme ho sejmout z kříže."
Toho starého muže, jak ho stále v dálce vidím, bych tedy měl korunovat, odít do purpuru a učinit ho pánem svého života. Teď ho vídám s korunou a oděného v purpurový háv. Čím dokonalejší je on, tím spíše pomůže mně. On je tedy tím žadatelem a já se toho zúčastním jen tehdy, splyne-li se mnou v jediný celek. Neboť on je vlastně mé vlastní já. "On poroste, zatímco já se budu ztrácet." (To je smysl řeči Křtitelovy.)
Dosud bylo chybou a příčinou veškerého mého utrpení, že jsem tohle všechno jasně nechápal, ale věřil jsem, že musím zdokonalovat já sám sebe, a ne jeho. Tantrická cvičení jsou tedy jako veškerá askeze mylná, vedou do zkázy a jsou tou nejpravější černou magií.
Poslala: danka
Tak posílejte, naši čtenáři, jinak vás mými příspěvky unudím k smrti :)
Četla jsem od Meyrinka Golema. Hodně hluboké.
OdpovědětVymazat